Myslím, že bývá zvykem v těchto BIO textech ohromit. To není můj cíl a tak Vám svůj příběh popíšu tak, jak se opravdu stal. Bylo mi 18, měl jsem rád auta, studoval a sháněl brigádu. Po zkušenostech z rozvozu pizzy, práce u Mekáče nebo obsluhy na minigolfu jsem věděl, že chci od života víc. Tvořit si sám svůj příběh. Začít něco s budoucností! Naskytla se brigáda v rádiu v promo teamu. Jezdil jsem 2 roky po akcích a připravoval vše, co bylo třeba. Od lepení plakátů po podávání kladiva. Pak se objevil casting na moderátora… Nebyl to můj sen, bylo to něco, o čem jsem neměl páru, ale byla to zmiňovaná šance s budoucností!

Trvalo to měsíce, kdy jsem vysílal mimo éter, a najednou jsem seděl u mikrofonu a rozsvítilo se červené ON-AIR. Bylo mi 20 a stal jsem se moderátorem rádia Kiss Proton. Brzy na to nastoupil i do TV ZAK. Tehdy jako moderátor odpoledního zpravodajství TV Prima.

Do doby, než jsem nastoupil do Óčka, jsem tomu pořád nevěřil. Bral to jako něco, co mě strašně baví, ale na co bych asi neměl spoléhat. Když jsem vyhrál konkurz na Óčku, přišel zlom. Řekl jsem si, třeba ve mně opravdu něco je! Musím do toho jít naplno…

Moderoval jsem akce, brzy i velké akce jako byl silvestr na náměstí v Plzni pro 10 000 lidí a učil se dál a chtěl víc a víc! O rok později přišla nabídka TV Prima, abych moderoval show Vyvolení – Noví hrdinové. 72 přímých přenosů za 3 měsíce, velká studia, mnoho kamer, emoce i únava… Škola života! Nikdo se Vás už neptá, co umíte. Prostě už to musíte umět! Makal jsem od rána do večera, ale dnes, když se ohlédnu, vím, že jsem na tu nálož ve 23 letech ještě nebyl zcela připraven! Jenže, jsme někdy skuteční připraveni na to, co nás čeká?

A poté přišla další nabídka. Stát se programovým ředitelem rádia, kde jsem moderoval. Bylo to dilema. Moderovat nebo managerovat? Nakonec to šlo skloubit. Zdá se to jako krásný příběh, že jo? Ale u takových pozic už je potřeba očekávat, že ne všichni budou rádi a ne všichni vám to přejí. Nevím, jestli mezi řádky najdete, co tím chci říct, ale pokud jste to našli – máte dobrý směr k tomu, být šéfem týmu.

Chtěl jsem ale dál budovat něco svého. Svůj pořad, svoji show, svoji budoucnost… Limuzína s Mírou Hejdou byla na světě! Dnes je to už 12 let, kdy se pořad vysílá a překonal mnoho překážek! Během vývoje jsem se tím stal i producentem a dnes vyrábím a dodávám pořady do TV. Limuzína, Autocentral, Stavba není sen … je to něco, co mě opravdu baví! Zároveň se mi tím otevřel i nový a významný prostor pro kreativní firemní marketing. Najednou jsou v televizi firmy, které dříve roznášely jen letáčky! Zajímá vás to? Určitě se ozvěte! Rád vám to povyprávím osobně.

Stíhat vše dohromady už bohužel nešlo a navíc jsem si v 18 slíbil, že do 30 budu tvrdě pracovat ve dne v noci a budovat svůj život. Postavím dům a pak začnu víc žít! A reál byl takový, že jsem mezitím ještě přijal nádhernou nabídku od TV Nova, moderovat se svojí ženou Zorkou Snídani s Novou.

A tak nebyla už jiná cesta a já post ředitele dobrovolně opustil. Cítil jsem, že po 8 letech nastal ten čas. Přesto to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí. Navíc je potřeba říct, že kromě práce je nutné si i užívat. Není to fráze! Jinak nebudete šťastní! Rodina, přátelé, relax, … a na to nebyl čas. Zdraví je jen jedno a signálů už bylo dost. Založil jsem společnost Míra Hejda s.r.o. a dnes se plně věnuji moderování, kreativnímu firemnímu marketingu a výrobě TV pořadů s vlastním štábem.

Brzy to vše zapadlo náramně do sebe. Po natáčení seriálu Stavba není sen jsem dostal mnoho poptávek na pokračování. Vše nakonec vyústilo v tom, že jsme založili TVbydlení, poté TVarchitect a nakonec je z toho celá společnost Living media, která obě TV zaštiťuje a kde jsem v pozici spolumajitele a generálního ředitele. Točíme vlastní seriály, produkujeme pořady, staráme se o marketing firem vč. TOP klientů z řad developerů, bank, výrobců a úspěšných českých firem.

A co jsem tedy za svoji kariéru zjistil?
Je jedno, kde a co děláme, stačí jen chtít od sebe víc! A já prostě jen chtěl… a byl jsem vždy tomu ochotný tomu něco obětovat.
Jak já říkam "Lidé rostou s úkoly”
… dali už jste si ten svůj?